Dovolená na Sardinii-cestopis 2.díl
13.07.2008- už tuto noc nějak podezřele foukal vítr. Když jsem vstal, že půjdu na záchod, slyšel jsem ohromné fučení, až jsem dostal strach, i když jsem byl doma. Tenhle den nebyl moc povedený, byli jsme na pláži, kde foukal vítr a bylo zataženo, u nás na kopečku foukal dvojnásobný vítr, no zkrátka nebylo nejlíp. Ten večer jsme očekávali příjezd rodiny mého nevlastního bratra, která plánovala také dovolenou na Sardinii, ovšem v trošku jiném stylu. Půjčili si karavan a v tom, že prý budou trávit následujících 14 dní. Doufali jsme, že ten kopec až k našemu domku vyjedou a tak se také kupodivu stalo. Pohostili jsme je večeří, chlapi se neúspěšně pokoušeli nahodit televizi a my, děti, jsme se trochu profoukli v ohromném větru. Maso, které bylo součástí večeře, mi spíš připadalo jako pneumatika, ale s tím se nedalo nic dělat... Tak po hostině zase odjeli a my jsme šli spát.
14.07.2008- ráno jsme dostali SMS, že karavan parkuje na pláži za vrtulníkem. To nikomu kromě mě nic neřeklo a tak nám přišlo upřesnění. Přece jenom jsme tam s mojí pomocí dorazili a celý den jsme byli na pláži. My, děti, jsme lezli po skalách, rodiče se opalovali. Strávili jsme príma den na pláži. Večer, protože už jsme toužili po italském večerním šumu někde v drahém městě, jeli jsme zase společně s příbuznými do Porto Rotondo, krásného města. Tam jsme se prošli po půvabném přístavu, našli jsme dokonce člun, který jsme si při poslední dovolené na Sardinii společně pronajali a povečeřeli jsme v restauraci.
15.07.2008- zase jsme obdrželi zprávu, že kotví na stejném místě a tak jsme byli zase s nimi na pláži a pořádně jsme si to užili. K večeru odjeli, jejich plánem bylo totiž obkroužit celý ostrov, takže měli pořádně co dělat. Tak jsme jeli také domů. Večer jsme měli v plánu navštívit restauraci, kterou jsme našli při naší předchozí dovolené. Opět nezklamala. Celá rodina byla spokojená-já jsem si dal pizzu Margheritu, kterou mi Češi známe jako normální pizzu, která ničím nezaujme. Jenže tady to bylo tak obložené vším možným a splnilo se to, jak jsou Italové známí tím, že ničím nešetří. Zkrátka proti restauraci, kde jsme byli předešlý večer v Porto Rotondu, která byla zbytečně předražená a kde si z nás číšník dělal ještě srandu, to byla úplná perla. A navíc to nebylo nic tak drahého. Spíš naopak, na tu kvalitu by se hodila dvojnásobná cena. Po této výborné večeři jsme všichni v dobré náladě dojeli domů a sotva jsme spadli do postele, hned jsme usnuli.
wit wal Awaro
(RobertJob, 26. 8. 2023 6:08)